SBK. Zhudebnělá poezie, díky níž se její autoři obracejí v hrobě.
Pokud k recitujícímu a zpívajícímu jádru přičteme i hudební doprovod, jde momentálně o třináct zpravidla vousatých mužů neurčitého, korektně řečeno snad středního věku, hrající rock nebo spíše blues rock.