Díky této milostné aféře, jež Wagnerův charakter nikterak nešlechtí, však vzniklo nevýsostnější dílo operní literatury, Tristan a Isolda (a také písně, v nichž Richard Wagner zhudebnil Mathildiny verše a které s tristanovskou atmosférou úzce souvisí). O první provedení opery projevila zájem Dvorní opera ve Vídni. Po sedmdesáti zkouškách bylo ale dílo prohlášeno za neproveditelné. Teprve na zásah Wagnerova příznivce Ludvíka II. Bavorského dochází 10. 6. 1865 ke světové premiéře v Mnichově pod taktovkou Hanse von Bülow.
V budově Státní opery byla opera Tristan a Isolda inscenována pětkrát, a to 1. 9. 1896, 31. 3. 1907, 9. 3. 1912 (v nastudování Alexandra Zemlinského), 21. 6. 1934 (vše Nové německé divadlo) a 20. 5. 2010 (Státní opera Praha) v koprodukci s Teatro Municipal de Santiago, Chile. Novou inscenaci Tristana a Isoldy nastuduje mezinárodní inscenační tým: německý dirigent a hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, britský režisér Keith Warner, který ve Státní opeře připravil již v roce 2016 inscenaci Straussovy Elektry, a častý spolupracovník Státní opery a Opery Národního divadla, slovenský scénograf Boris Kudlička.
Nastudování - v němčině
Premiéra - 26. listopad 2020